|
|
Omezování emisí CO2 v letecké dopravě
Fričová, Barbora ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Kaddour, Mirvat (vedoucí práce)
Témou tejto diplomovej práce je obmedzovanie emisií oxidu uhliitého v leteckej doprave. Je to aktuálna téma, pretože celosvetovo stúpol záujem verejnosti o zneisovanie životného prostredia. Reakciou na záujem bolo vytvorenie rôznych zmlúv, štandardov a obmedzení vypúšania emisií oxidu uhliitého. Práca je rozdelená na niekoko astí. Prvou z nich je zmapovanie globálnej leteckej prevádzky a vypúšania emisií. Druhá as sa zaoberá prístupom Európy k riešeniu problematiky obmedzovania emisií oxidu uhliitého. Nasleduje popis letectva a emisného CO2 štandardu organizácie ICAO. Súasou práce je aj prehad použitia biopalív v letectve a ich cenových relácií. Na záver sú zhrnuté poznatky obsiahnuté v tejto diplomovej práci.
|
|
| |
|
|
Udržitelný rozvoj regionu: aplikace indikátoru Human development index (HDI) ve třech vybraných regionech
MACKOVÁ, Ladislava
Cílem diplomové práce je porovnat, na základě indikátoru lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje faktory jako vzdělání, HDP (HND) na osobu a očekávanou délku života, rozvoj tří regionů z pohledu trvale udržitelného rozvoje. Za regiony jsou považována území třech států: Švédského království, České republiky a Řecké republiky. Hlavní výzkumnou otázkou je, zdali po roce 2008 došlo k oddělení růstu od jeho dopadů na znečištění životního prostředí. Stěžejní metodou pro zpracování praktické části je práce se statistickými metodami a zejména analýza sekundárních statistických dat se zaměřením na vývoj emisí oxidu uhličitého a ekonomické úrovně. Pro poslední prováděnou analýzu je nejprve nutné modifikovat HDI o vliv emisí oxidu uhličitého a vytvořit tak nový indikátor, označovaný v této práci jako UHDI. Tento krok je prováděn z důvodu určení vlivu znečištění životního prostředí na pořadí států dle UHDI a HDI.
|
|
|
Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
NOVOTNÁ, Jitka
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý (CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty, strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota. Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny vystavené jarní záplavě.
|
|
|
The impact of financial development on carbon dioxide emissions: Evidence from CEECs
Liu, Yuanhao ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chondrogiannis, Ilias (oponent) ; Čech, František (oponent)
A sample of 13 CEE countries from 2000 to 2019 is used to investigate the total, direct, and indirect effects of financial development on carbon dioxide emissions. This study introduces four mediating effects of financial development on carbon dioxide emissions, i.e. economic growth, industrial structure, technology innovation, and the combined effect. To assess mediating effects and decompose total effect, GMM-SYS methods and bootstrap are employed. The empirical results entail that the total effect of financial development on CO2 emissions is inverted U-shaped. The mediating effects of economic growth, technology innovation, and the combined effect are enhancing mediating effects, with contributions to the total effect of 7.12%, 1.74%, and 3.29%, respectively. On the contrary, the mediating effect of industrial structure is a suppressing effect, with a 44.42% contribution rate. Therefore, industrial structure turns out to be the primary mediators through which financial development influences CO2 emissions in CEE countries. These findings give additional empirical evidence for the mediational model and Environment Kuznets Curve hypothesis from the perspective of financial development, and also provide new ideas for CEE policy makers to reach carbon neutrality objective by 2050.
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
Uhlíková stopa jihočeských domácností
VOŠTOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá uhlíkovou stopou jihočeských domácností, tedy množstvím emisí skleníkových plynů spojených s běžnými aktivitami každého z nás. Hlavním cílem této diplomové práce je výpočet uhlíkové stopy domácností v Jihočeském kraji. Dílčím cílem je následně posoudit, která ze sledovaných složek má největší podíl na celkové uhlíkové stopě. Těmito složkami je vytápění, elektřina, automobil, hromadná doprava, létání a potraviny. Dalším dílčím cíle je porovnat získané výsledky v rámci sociodemografických skupin, kterými jsou bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Teoretická část objasňuje danou problematiku a zabývá se pojmy, jakými jsou globální oteplování, trvale udržitelný rozvoj, ekologická stopa, uhlíková stopa a také třemi již uskutečněnými výzkumy řešící uhlíkovou stopou. V praktické části je popsán způsob získání dat, projekt GILDED, který byl inspirací pro tuto diplomovou práci a způsob výpočtu uhlíkové stopy. Hlavní část tvoří vyhodnocení vypočtených výsledků, a to nejen celkové uhlíkové stopy, ale i porovnání v rámci kategorií bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Diplomová práce je ukončena závěrem, který shrnuje nejdůležitější výsledky.
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
The Impact of Renewable Energy on the EU Electricity Prices and CO2 Emissions
Čech, Marek ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Luňáčková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cen elektřiny v rámci zemí Evropské unie ve spojitosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na produkci a spotřebě elektřiny v těchto zemích. Práce nabízí čtenáři základní shrnutí informací týkajících se různých zdrojů energie a jejich výhod a nevýhod vzhledem ke znečištění životního prostředí a finančním nákladům spojeným se zpracováním těchto zdrojů. Navíc tento dokument obsahuje evropské i světové statistiky využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny a přístup Evropské unie k podpoře energetických politik zaměřených na ochranu životního prostředí a snížení emisí oxidu uhličitého. Samotnou podstatou práce je ekonometrický model využívající panelová data (ze 13 členských zemí Evropské unie v období od 2010 do 2013) k analýze dvou vztahů. Zaprvé je zkoumán vliv využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny na ceny elektřiny v evropských zemích a zadruhé se model věnuje tomu, zda nahrazení fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji prokazatelně snižuje emise oxidu uhličitého ve zkoumaných zemích. Na závěr práce jsou poskytnuty náměty na možnou hlubší analýzu na základě zkoumaných skutečností. Klasifikace H20, Q20, Q40, Q47, Q48, Q54 Klíčová slova emise oxidu uhličitého, cena elektřiny, zdroje energie, obnovitelné zdroje...
|
|
|
Omezování emisí CO2 v letecké dopravě
Fričová, Barbora ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Kaddour, Mirvat (vedoucí práce)
Témou tejto diplomovej práce je obmedzovanie emisií oxidu uhliitého v leteckej doprave. Je to aktuálna téma, pretože celosvetovo stúpol záujem verejnosti o zneisovanie životného prostredia. Reakciou na záujem bolo vytvorenie rôznych zmlúv, štandardov a obmedzení vypúšania emisií oxidu uhliitého. Práca je rozdelená na niekoko astí. Prvou z nich je zmapovanie globálnej leteckej prevádzky a vypúšania emisií. Druhá as sa zaoberá prístupom Európy k riešeniu problematiky obmedzovania emisií oxidu uhliitého. Nasleduje popis letectva a emisného CO2 štandardu organizácie ICAO. Súasou práce je aj prehad použitia biopalív v letectve a ich cenových relácií. Na záver sú zhrnuté poznatky obsiahnuté v tejto diplomovej práci.
|
host ::
RSS.